21.6.2017
Zimní zahrady v posledních letech zažívají velký boom. Díky tomu, že se v současnosti jedná z větší části o prefabrikáty, jejich cena povážlivě klesá. Pořídit si prosklený pokoj tak dnes může mnohem více lidí.
Špetka historie
Zimní zahrada není výdobytkem několika posledních desetiletí, ale tento typ konstrukce se používá již od konce osmnáctého století. Účel těchto zahrad byl ve většině případů ryze vědecký. Botanika, stejně jako jiné vědní obory, byla tehdy na vzestupu a zájem o studium okrasných i užitkových rostlin byl na svém vrcholu. Zimní zahrady tak sloužily převážně k pěstování a šlechtění flóry. A to se změnilo až s příchodem dvacátého století.
Moderní doba
Rostliny jsou stále součástí většiny zimních zahrad, ale fungují už pouze jako zkrášlující prvek interiéru. Zimní zahrada s posuvnými dveřmi a prosklená pergola se v moderní době přetransformovala z luxusního skleníku do konferenční místnosti, krytého venkovního posezení či střechy na bazén. Skleněná přístavba tak může mít mnoho funkcí, záleží hlavně na vnitřním zařízení a poloze zahrady.
Správné umístění
Umístění je zcela stěžejní. Na něm totiž závisí, zda bude zimní zahrada použitelná bez nutnosti drahého vytápění i v zimních měsících či jen od jara do podzimu. Optimálním řešením je objekt orientovat na jihozápadní nebo jihovýchodní stranu. Zajistí se tím teplotní pohoda vnitřku zimní zahrady po většinu dní v roce. I tak je ale nutné mít doma připraven přenosný topný systém pro případ příchodu silných mrazů.
Izolace
Zajistit si v zimní zahradě tepelnou pohodu jde i pořízením si kvalitnějších skleněných výplní. Běžné sklo je v tomto případě naprosto nedostačující. I když jsou speciální izolační skla dražší, během několika let se bohatě zaplatí. Dobrá tepelná izolace dokáže snížit náklady za vytápění na minimum.
