6.4.2017
Zimní zahrada je krásné spojení s přírodou.
Oranžérie
První zmínky o zimních zahradách se datují do sedmnáctého století. Obytné skleníky byly nedílnou součástí měšťanských domů, šlechtických sídel. Původně se jim říkalo oranžérie a pěstovaly se v nich citrusové plody, především pomeranče.
Citrusy jako známka luxusu
Citrusy byly před čtyřmi sty lety velmi exotické a exkluzivní ovoce, zatímco dnes si sazenice běžně zakoupíte v zahradnictví. Citrusy se daly sehnat pouze u obchodníků, kteří převáželi zboží lodí. Pořídit si oranžérii bylo velmi nákladné řešení. Oproti tomu dnešní zimní zahrady s posuvnými dveřmi jsou cenově dostupné. O oranžérii se starala služebná. V době baroka se v nich konaly také plesy a večírky. Díky nekvalitní izolaci v nich byla zima.
Oblíbené skleněné přístavby
V osmnáctém století se začaly budovat také velké prosklené přístavby, které již dnešní zimní zahrady připomínají. Jak vzrůstala vzdělanost obyvatel, zvedal se zájem o botaniku a pěstování rostlin. Pěstovaly se v nich okrasné i užitkové rostliny. I na českých zámcích najdete původní zachovalé oranžérie, například v Miloticích.
Zimní zahrady v 19. - 21. století
Zatímco v 19. století zažívaly zimní zahrady naprostý rozmach, ve 20. století naopak jejich móda upadala. Důvodem byl náročný provoz i údržba. V období válek nevznikaly zimní zahrady vůbec, lidé se orientovali na pole. Moderní obytné skleníky jsou populární opět od 80. let. Kromě citrusových plodů v nich pěstujeme bylinky, rostliny. Jejich pořizovací cena je přijatelná, není potřeba mít služebnou, abyste si vypěstovali banánovník nebo kiwi.
